40 dní a nocí na HRT :-)

21. června 2017 v 15:28 | Ráďa
Ahoj všichni kdož občas vlezete na můj blog ;-)

Bylo by hezké jednoho dne usnout a druhý den se probudit o třicet kilo lehčí, s prsama tak velikosti C, dlouhými blond vlásky a nohou velikosti 38 :-) Bohužel to tak v životě nefunguje a všechno si musíme tak nějak protrpět a prožít...

Dneska bych ráda napsala pár řádků o tom jak pokračuje moje cesta k vysněnému cíli a co všechno jsem od minula prožila ;-)

Takže včera to bylo přesně 40 dní od zahájení hormonální terapie... Zhruba po 14 dnech mi začala být v noci šílená zima i když jsem si vzala ponožky, pyžamo a dvě deky. Nic nepomohlo. Klepala jsem se do rána jako drahej pes :-) Po pár dnech to přešlo a teď už to mám jen zřídka.
Asi po 30 dnech mě začaly bolet prsa a neuvěřitelně se ozvaly bradavky :-) Jsou strašně citlivé a proto jsem začala hledat nějakou podprsenku... PROBLÉM :-) V mé velikosti prostě košíček A neexistuje :-) A tak po obchodní anabázi jsem zvolila cestu nejmenšího odporu. Na Ukrajině, kde teď mimochodem jsem, jsem koupila podprsenku Push up velikosti 85 B s tím, že doma tam dám dozadu rozšiřující nástavec. A podržte se, cena podprsenky u nás běžně přes 600,- na Ukrajině 136,- Kč :-) Heč :-)

No, jinak dál pokračuji v dietě. Shodila jsem už 14 kg, vážím 92 kg po 7 týdnech... Musím poznamenat, že kila jdou dolů už pomalinku a zvolna, ale v centimetrech je ta změna víc markantní ;-) Doufám, že až se s některými z vás uvidím u Hanky na sezení, že mě ani nepoznáte :-)

Děvčata, mějte se zatím moc krásně a držme si navzájem palce, ono to půjde vše lépe ;-)

Pa, Radka ;-)
 

Hormony a jiné události :-)

4. června 2017 v 13:19 | Ráďa
Ahojte lidi...

Když tak sleduji Niki jak píše jako divá, tak se musím trochu stydět :-) Nějak jsem si toho naložila docela dost a tak jsem neměla ani chuť ani náladu něco sem psát... Ano ani mě se nyvyhýbají černé dny s ještě černějšími myšlenkami, ale to bych nebyla já, abych tyhle období nepřekonala a opět se vrátila ke svému růžovému vidění světa :-)

Ráda bych vám přiblížila to co prožívám a budu se snažit být optimistická ;-)

Tak za prvé, už měsíc držím dietu a mám dole 11 kg, ale je to boj. Povedlo se mi před třemi týdny zablokovat krční páteř a tak válčím i s tímto úporně bolestivým zraněním... Jelikož mám vyhřezlou ploténku na krční páteři tak si myslím, že došlo opět k nějakému posunu a opět to tlačí na míchu. Budu se muset objednat na neurologii, snad mi řeknou více. No a celé je to zřejmě důsledek velkého váhového úbytku, kde i na krku zmizel tuk, který podpíral hlavu :-)

No, a za druhé, už 25 dní jsem na hormonech a jediný postřeh mám takový, že už asi týden je mi v noci děsná zima :-) Jinak žádné změny... Prsa nerostou i když je poctivě zalévám, prosím i přemlouvám :-) Já vím, ještě je brzy... Jo a vypadá to, že se mi vzpamatovaly vlasy které už vypadaly na to jako že už neporostou... takže pomaličku zarůstá pleš, ale fakt strašně pomaličku ;-)

Jinak žiju jak se dá... v práci pořád stejné a zřejmě se to nezmění dokud nezměním místo. Doma jsem naštěstí ještě chvilku sama a tak mám čas hlavně na sebe i když toho moc nedávám kvůli té bolesti krční páteře... Učím se make-up, sháním ženské věci a připravuji svůj šatník na přechod mezi dvěma světy :-)

Ještě přiložím aktuální foto po dietě :-) Buďte tolerantní prosím, ještě stále jsem neskončila, potřebuji sundat ještě 20 kg... :-)


Tolik zatím o mě... Jakmile budu mít další změny a nebo poznatky tak se opět ozvu... Moc se omlouvám těm, které zklamu svým psaním... nejsem spisovatelka :-) Ale snažím se ;-)

Zatím pa, snad opět za měsíc...

Radka

Jen tak, aby se neřeklo...

6. května 2017 v 18:20 | Radka
Ahoj holky...

Venku leje jako z konve a já se snažím vypotit pár řádků. Když tak koukám zpět, tak musím říct, že ten čas strašně letí.
Není to dávno, kdy jsem si uvědomila sama sebe a že tak už dál žít nejde. Proto jsem se rozhodla svůj život radikálně změnit. První návštěvu u Hanky jsem měla v únoru tohoto roku, poté kdy jsem se k ní v listopadu loňského roku objednala.
Je začátek května a já mám za sebou všechna nutná vyšetření pro rozhodnutí k zahájení HRT. Je to přesně tak jak psaly všechny holky, které už jsou v tranzici dál. Zahájení HRT vnímám jako zásadní zlom a počátek něčeho děsně krásného. Tímto okamžikem se mi začne plnit můj dětský sen, sen o tom že mi vrátí moje tělo a můj život. Život ve kterém už nebudu muset nikomu dokazovat jakej jsem drsnej chlap a co všechno ještě zvládnu.
Ano, čeká mě ještě spousta problémů spojených s tranzicí. Změna hlasu, změna postavy a váhy, změna šatníku a zřejmě i změna práce. Doufám že nebudu muset měnit i bydliště, ale i to přežiju... A víte co? Já se na to všechno kupodivu těším a vnímám to všechno jako daň za splnění mého snu. Také bych si už konečně přála žít svůj život ženy...

Jak jsem se zmínila v úvodu, Hanka mi poslala vyjádření prof. Weisse. Už jsem byla trochu nervozní, ale dopadlo to vcelku dobře, prošla jsem se ctí... Nebudu citovat celý posudek nezávislého psychologa, protože by to vypadalo že se chlubím :-) Jediné co dám do světa je to, že nemá námitek proti zahájení hormonální terapie. Takže jestli vše půjde tak jak bylo slíbeno měla bych mít od středy hormony.

Musím sem dát jen takovou maličkou vsuvku...

Tores nemluví za mě !!!

To jen aby bylo jasno... Už i moje žena došla k závěru že ten člověk se zbláznil ( a to ho ze začátku obdivovala ) a nebo je to celé o zviditelnění vlastní firmy :-) A tolik asi k Tereze, nebo jak si říká... Nemám ráda když se někdo jmenuje do funkce mluvčího všech aniž by o to ti ostatní stáli... Myslím že to už tu bylo a jak to nakonec dopadlo :-)

Asi budu pomalu končit, protože nějak nevím co psát dál... Jo, začala jsem držet dietu tak mi držte palce. V úterý jsem začala s proteinovou dietou tak po nějakém čase to zkusím zrekapitulovat, aby třeba ostatní věděli čemu se vyhnout :-) Prozatím jsem dala dolu čtyři kila, ale mám nějak málo energie...

Tak zatím se mějte a nashle v lepších časech ;-)

Radka
 


Endokrinologie

26. dubna 2017 v 15:25 | Radka
Ahoj Lidičky...

Už jsem zase tady a melu a melu Usmívající se

Dnes mi konečně přišel email s výsledky endokrinologie... kromě toho že mám nedostatek vitamínu D vyšlo vyšetření docela dobře. Doktorka nemá námitek k zahájení HRT tak uvidím v květnu jak se k tomu postaví Hanka. Jediné co mi ještě schází je posudek od Prof. Weisse tak uvidím... doufám že to v květnu klapne a já si půjdu vyzvednout SVOJE první hormony :-)

Pokud tomu někdo z vás rozumí a poradí mi co to znamená tak zde uvedu některé hodnoty hormonů... jediné co vím je, že netrpím hormonální nerovnováhou a vše je úměrné věku a pohlaví :-)
Takže : Estradiol - 83,1 pmol/l , Prolaktin - 196 mlU/l , Kortizol - 199 nmol/l , Testosteron - 16,25 nmol/l , TSH - 1,47 mU/l

Tolik k rozboru... pokud mi někdo pomůže to rozklíčovat budu vděčná :-)

Zatím hezký den...

Ráďa

Zapomenuté vyšetření...

24. dubna 2017 v 16:22 | Radka
Nazdar lidi :-)

Jelikož jsem trubka tak jsem zapomněla ve výčtu všech vyšetření které mám už za sebou na foniatrii. Tam jsem byla minulý týden a dozvěděla jsem se, že hlasivky mám v dobrém stavu, bez uzlíků a zánětu. Viděla jsem svoje hlasivky i na videu a byl to vskutku zajímavý pohled. Konečně vím jak je to tam vlastně vytvořené a proč máme tak velký ohryzek :-) Máme prostě větší hlasivky a díky tomu hlubší hlas... Lékař byl krásně v rozpacích když mi to vše vyprávěl. Vypadlo z něj že se moc omlouvá, ale že jsem první pacientka svého druhu u něj a že se bude moc snažit mi pomoci :-) Byl zlatej :-)

Doktor a muzikant v jedné osobě mi také řekl, že mám krásný baryton... 96 Hz ...a bez nějakého namáhání ho mohu zvednout na 150 Hz. Což je ale stále mužský hlas. Budu se muset trochu víc snažit a dostat se alespoň na 180 Hz což už je ženský hlas... sice hlubší ale ženský. No, bude to řehole, ale jelikož jsme holky šikovný tak to nakonec všechny dáme ;-) Jen si věřit a obklopit se lidmi kteří vám také věří.

Foniatr mi ukázal nějaká dechová cvičení a naučil mě jak dosáhnout vyššího hlasu bez zničení hlasivek. Poté mi doporučil logopeda, který mi ukáže co mám procvičovat, aby to bylo komplexní... tam jdu v pátek tak pak třeba zase napíšu jak to probíhalo ;-)

Nedávno jsem u Terezky na blogu četla o bezva pomocníkovi pro nás trans holky i kluky :-) Je to aplikace pro android " Voice Pitch Analyzer " a opravdu nám všem moc pomůže. Pro stažení stačí zadat na Google play a stáhnout... je zdarma!!! :-) Osobně jsem vyzkoušela a už se té aplikace nevzdám :-)

Takže držte si všichni palce při našem snažení a vzhůru do cvičení ;-) Spoustu práce musíme udělat my, to za nás žádné zázračné pilulky neudělají...

Hodně štěstí a hezký den Líbající

Ráďa

Další fáze mého nového života...

23. dubna 2017 v 18:28 | Radka
Ahoj lidičky...

Omlouvám se, že nepíši moc často, ale ono se toho moc neděje... Je to složité při takovém pracovním vytížení jako mám teď se ještě pouštět do románových pokusů.

Ze začátku jsem si myslela, že tyto řádky budou výhradně pro moji osobní potřebu. Abych i po čase věděla co všechno se mi honilo hlavou a jak postupně probíhala tranzice a všechno kolem toho. Velký omyl... Zjistila jsem, že tak jako já měla oblíbené blogy, které mi ulehčily moje rozhodování, tak i můj blog už teď slouží jako zdroj informací pro některé z vás... Moc mě těší váš zájem a pokusím se nepsat bláboly :-)

V práci nastal trochu posun. Jelikož na současné pozici je to čím dál méně snesitelné, požádala jsem vedoucí jiného oddělení o možnost přestupu k nim... Je tam čistě ženský kolektiv a o pár tisíc menší plat, ale co by jedna neudělala pro klid, že? Takže když to vše dobře dopadne budu dělat v kolektivu žen které mi fandí a nemají idiotské narážky ani diskriminační poznámky...

Co se vyšetření týče tak v poslední době proběhlo vyšetření na endokrinologii, dostala jsem výsledky z interny a byla jsem u prof. Weisse na dalším nezávislém psychologickém rozboru... mimochodem tam jsem si připadala jako při zápisu do školky :-) Weiss byl tajemný jak hrad v Karpatech takže nevím nic, prý se dozvím od Hanky v květnu. Jsem děsně zvědavá... Výsledky z interny byly víc než dobré a paní doktorka nemá námitek se zahájením hormonální terapie. No a výsledky z endokrinologie měly přijít do pátku 16.4. do emailu, ale bohužel na mě asi zapomněli, takže se musím zítra připomenout :-) Prý se jim to občas stane...

Jinak musím konstatovat, že mě asi více svědčí když jsem v zápřahu. Nemám tak moc čas na přemýšlení a jiné hovadiny... Od chvíle co jsem odvezla manželku na dovolenou k mamince mám více času na sebe a nějak mě přepadá černé myšlení... Nejvíc se mi líbí, že se do mě začínají trefovat lidi do kterých bych to na začátku vůbec neřekla. Holt asi jsem pro dost kolegů v práci velmi vděčné téma, ale s tím jsem mohla i počítat. Je zvláštní jak si Češi rochní v pomlouvání a očerňování... Na to si asi nikdy nezvyknu.

Už se moc těším na ten okamžik, kdy mi Hanka poprvé předepíše můj estrogen i Androcur. Už aby to bylo :-)

To by asi bylo pro dnešek vše... doufám že jsem někoho nezklamala svým tlacháním ;-)

Mějte se moc hezky a užívejte života :-)

Ráďa

Trochu jiný svět...

4. dubna 2017 v 20:53 | Radka
Ahoj lidi...

Po dlouhé době jsem se opět dostala k tomu, že píšu... A po událostech které mě pronásledovaly jsem dlouho zvažovala jestli vůbec něco psát a nebo to ukončit. Nakonec zvítězila ta část mé osobnosti, která chce psát dál. Sice to neumím, ale píšu ráda ( občas )...

Od minula se stalo mraky událostí o které se s vámi chci podělit.
Tak jak jsem si pochvalovala situaci v práci, tak jsem to nejspíš zakřikla a přivolala tím na sebe morové rány egyptské... Spadla jsem pod jiného nadřízeného, který se vůči mě chová velice divně, nečitelně... ale rozhodně ne neutrálně, nebo přátelsky. A to ještě nejsem na hormonech a neměním se mu před očima :-)
Zároveň s novým nadřízeným jsem zdědila nového, starého kolegu. A ten si na mě začal okamžitě hojit svůj komplex. Přitom je po odborné stránce úplně mimo... Možná právě proto se snaží na sebe upozornit vždy když něco uděláme. ( kupodivu je to prý vždy jeho zásluhou :-)... )

Díky tomu všemu jsem byla předvolána před provozně technického ředitele, kde mi byly upřesněny kompetence a pravomoce... také mi byl změněn režim návštěvy lékařů... Ředitel si zřejmě četl článek o sourozencích Brychtových v MF a usoudil že budu hodně často navštěvovat lékaře :-) Ten magazín měl při mém pohovoru okatě před sebou tak, abych na něj viděla :-)
Jen tak mimochodem jsem se také dozvěděla, že všichni počítají s tím, že projdu přeměnou a odejdu jinam, kde začnu od nuly a kde mě budou všichni znát už jen jako ženu... Nevím kde tu informaci vzali, ale po tom co tam denně předvádějí už o tom i začínám přemýšlet.

Snažila jsem se vydělat nějaké korunky navíc, protože nás s manželkou čekala cesta na Ukrajinu, kde manželku dva a půl měsíce nechám a budu se doma věnovat výlučně sama sobě. Díky tomu jsem byla tak unavená, že jsem přestala vnímat čas i prostor. Taková zvláštní existence... už bych si konečně ráda odpočala. Uvidím zda se mi to podaří, držte mi palce :-)

Tyto řádky píšu na Ukrajině. Cesta sem trvala 17 hodin i s hraničním přechodem Polsko - Ukrajina. Dozvěděla jsem se, že zřejmě budou trochu problémy na cestě zpět, protože auto je registrované na manželku a já se vracím bez ní. Mám sice plnou moc k používání vozidla, dokonce přeloženou do Ukrajinštiny, ale prý to nemusí stačit z důvodů mě neznámých. Tak stůjte při mě, abych se já trubka dostala domů :-) V pátek mě čeká návštěva endokrinologie, v pondělí potom Hanka Fifková a ve středu potom Weiss. To bude mazec :-)

Zatím se mějte moc hezky, ozvu se zase až po všech vyšetřeních, pokud mě tedy mezitím na Ukrajině nezabásnou :-)

Pa, Radka...

První ples v novém životě...

19. března 2017 v 13:52 | Radka
Ahoj lidi :-)

S úžasem sleduji, jak končí jeden blog za druhým a přemýšlím jestli psát dál...?

Dlouho jsem nedala žádný příspěvek, protože se v podstatě nic moc neděje... Stále na něco čekám. Prozatím se můj čas vleče od vyšetření k vyšetření a mezitím moc pracuji a pomáhám všem okolo. Snažím se moc nemyslet a proto dělám co mohu, abych myslet nemusela...

Včera jsem byla na svém prvním plese, kde jsem se předvedla už jako žena... podotýkám, že šlo o pokus, ale i přesto, že zatím nejsem na hormonech a moc věcí z ženského světa stále neumím, to dopadlo nad mé očekávání...
Make-up se mi moc nepovedl, paruka byla zřejmě o pár čísel větší a šaty naopak o pár čísel menší Usmívající se
Když jsme šly s manželkou k autu, potkaly jsme sousedku. Nepoznala mě, pozdravila dobrý den i přesto že už si tři roky tykáme Usmívající se. Když jsem na ní promluvila, zůstala jako opařená... Vůbec nedokázala pobrat která bije... Popravdě nádherný pocit Mrkající

I na plese si mě nikdo nevšímal a ani na mě nikdo nezíral jako na chlapa v šatech... Bylo to hezké a motivující... Přikládám jednu fotografii, abyste si mohli vytvořit obrázek o tom, jak moc se mi to nepovedlo Mrkající Buďte prosím tolerantní...



Hezký den a snad zase něco napíšu...

Radka

Co vlastně napsat?

27. února 2017 v 10:33 | Radka
Ahoj lidi Usmívající se

Nemám tušení kdo všechno čtete to moje psaní a jak často někdo kontroluje jestli něco nepřibylo. Musím přiznat, že opravdu sedí to co jsem někdy četla u jiné dívčiny procházející tranzicí. Tady se pořád na něco čeká Usmívající se. A k tomu se ještě nic moc neděje... Kromě toho, že se Tores totálně znemožnila na YT a vůbec nemám tušení proč... Asi nějaká hormonální nerovnováha, jinak si to vysvětlit neumím. A asi je to hlavně její problém, takže řešit to rozhodně nehodlám Mrkající.

Za moji osobu a můj život bych ráda napsala pár řádků, které asi nebudou moc optimistické. Vztah s manželkou se pomalu sune do neurčita. Sama na sobě pomalu sleduji, že zřejmě na holky nebudu a to ještě ani nejsem na hormonech. Ale možná je to jen o té jedné co mám doma, bůh ví. Každopádně to není moc udržitelné partnerství. Manželka tvrdí, že se chce stát mojí kamarádkou, ale přitom se chová jako sokyně ve všem. Neustále v opozici a ono je to dost unavující a frustrující. Sama mám občas stavy, že bych se nejraději zahrabala tři patra pod zem a vylezla až za rok... no a do toho musím ještě řešit její úlety a zdravotní stavy a problémy. Občas je toho prostě moc... ale nechci si stěžovat, pořád mám kde bydlet, mám práci a některé příjemné a chápavé lidičky kolem sebe. Třeba minulý týden si mě zavolala tisková mluvčí u nás v podniku. Vyslovila mi obdiv, že mi drží palce a kdybych náhodou měla s někým problém, že mám přijít a ona se o toho dotyčného postará. Skoro mi to vehnalo slzu do oka. Je báječné že existují lidi kterým nejste lhostejní.

Chystám se na ples, maškarní ples. Rozhodla jsem se jít sama za sebe. To jsem ještě netušila, jaké problémy si tím zbůsobím Usmívající se. Snažím se sehnat nějaké oblečení, botičky, paruku, doplňky a to vše rychle a za rozumnou cenu... Nemusím vám vykládat jak jednoduché je sehnat něco na mastodontní postavu, aby to vypadalo alespoň trochu důstojně Rozpačitý. No, snažím se... Posléze napíšu nějaký článek i s foto dokumentací z plesu. Bude to v polovině března tak se snad dokopu k tomu napsat co nejdřív potom nějaký článek.

Pro dnešek asi vše co jsem měla na srdci...

Hezký den, Radka... Líbající

Naušnice a cesta do Prahy...

10. února 2017 v 22:33
Naušnice už mám téměř dva týdny a neskutečně si to užívám. Přes moje počáteční obavy to kupodivu vůbec nebolelo. Tedy zpočátku...Po pár dnech jsem povolila motýlky vzadu a to nebyl moc dobrý nápad. Během noci to začalo bolet jako čert, opuchl mi boltec a ucho bylo dost citlivé. Trvalo to asi tři dny než mě napadlo přečíst si doporučení lékaře a kupodivu hned první věta zněla: " V žádném případě nepovolovat naušnice dříve než za 4 týdny ". Tak jsem opět za trubku :-) Zatáhla jsem to zpět a bolest je pryč.
Takže asi toliko s první zkušeností s naušnicemi a doufám že to bylo naposledy co jsem si takto naběhla...

V úterý 7.2. jsem se vydala na výlet do hlavního města, navštívit poprvé Hanku Fifkovou. Zároveň jsem se domluvila s Miriam a Kristýnou na osobním setkání, kde proběhne základní proškolení a poučení při vstupu do TS světa :-)
První setkání u Hanky proběhlo z mého pohledu velmi příjemně. Dozvěděla jsem se v podstatě vše co už jsem věděla plus osobní postřehy a zkušenosti Hanky, které nejsou nikde v knihách. A až mi zase někdo v komentářích bude tvrdit, že ho Hanka tlačí do nějakých věcí tak toho človíčka děsně rychle někam pošlu... Ohledně HRT mi Hanka potvrdila, že je to děsně individuální a že není dobré očekávat zázraky. Což ostatně tvrdím i sama už od začátku.
Co se dalších věcí týká tak to budeme probírat postupně. Jelikož neměla zásadní problém s mojí ženskou stránkou osobnosti, tak jsem od Hanky dostala žádanky na základní vyšetření ( interna, psychologie, endokrinologie ) a protože jsem holka šikovná, objednala jsem se tak rychle jak jen to šlo... Pokud vše proběhne tak jak má tak budu mít v polovině dubna hotová všechna vyšetření a doufám, že Hanka nebude mít námitek, aby se přistoupilo od května k HRT. Držte mi palečky :-)

Odpoledne jsem se potom sešla s Miri a Kristýnou. Setkání bylo vskutku poetické... Probraly jsme co se dalo a doufám že z toho holky měly stejné pocity jako já :-) Bylo mi v jejich přítomnosti fajn a příjemně... Doufám, že to při nějaké další návštěvě Prahy zopakujeme.
Mimochodem, Kristýna se předvedla s nádhernýma céčkama a to bez push-upky :-)

Na závěr jeden postřeh z rozhovoru s otcovou manželkou... Nějak stále nemůže vstřebat informaci, že jsem žena... Prohlásila, že pokud bych přišla s tím, že jsem gay tak by to snesla lépe než takhle. Přitom porucha identity i sexuální orientace jsou dané od narození a námi neovlivnitelné. Uvidíme, snad se s tím nějak srovná. Já jí řekla, že pokud to nepřijme tak že mě to bude mrzet, ale že to je bohužel její problém a já s tím moc nenadělám...

No nic, hezký večer a příjemnou zábavu ať už se budete věnovat čemukoliv...
Pa...

Kam dál