Malé pozastavení...

30. září 2017 v 18:31 | Ráďa
Ahoj...

Moc nevím jak začít... Po mém posledním příspěvku a nemálo nechutných komentářích jsem hodně přemýšlela zda budu či nebudu pokračovat. Nakonec jsem se rozhodla ignorovat těch pár zlobou naplněných osob a budu psát dál... Nakonec to píšu hlavně kvůli sobě a těm několika kterým to třeba v něčem může pomoct. Jinak s tím co prožívám a žiju já se normálně nesetkáte... Jak říká i Hanka Fifková, já jsem dost extrémní případ :-) Celý život se vědomě trestám za to že jsem jiná, v několika málo okamžicích svého života jsem byla i na pokraji fyzického a psychického zhroucení, kdy jsem si přála svou smrt a rychlý odchod z tohoto světa... No, nepovedlo se ;-) Můj poslední pokus o sebezničení a to sňatek s vážně nemocnou ženou se mi opravdu povedl. Teď, když už rok řeším natvrdo svoji identitu, tranzici a s tím spojené vše okolo tak nějak vůbec nevím co dělat... Motám se v kruzích a nějak nevím co s tím. Nejraději bych se na vše vybodla, ženu nechala jejímu osudu a hleděla si svého, jenže to bych nesměla mít svědomí a nesměla bych být člověk...

Trochu depresivní odstavec, ale potřebovala jsem se někde někomu svěřit. Všichni okolo mě obdivují jak jsem silná a jak to všechno zvládám, ale nikdo z nich neslyší jak moje duše zoufale křičí. Není to fér... Já se starám, lítám okolo všech kdož potřebují pomoct a kdo pomůže mě když to potřebuji? Zase jen já...

No, nechám toho, bulet můžu jinde :-)
Takže, jsem už pět měsíců na HRT. Prsa víc bolí než rostou a trochu se mi mění rysy v tváři... Prý mám jemnější výraz obličeje. Nemohu potvrdit, neboť se vidím každý den a změny jsou tak pomalé, že si toho z vlastního pohledu nejde všimnout.
Ohledně hormonů mohu potvrdit náladovost a lehkou podrážděnost... Také mohu sama za sebe říct, že některé okamžiky ve svém životě řeším víc emocionálně než pragmaticky a čistě vědecky :-) Ale to je asi normální při průběhu HRT a zřejmě se s tím musíme prát všechny.

V rámci zaměstnání došlo ke změně. Začala jsem kurz řidičky autobusu a dost mě to baví. Na předešlé pozici v čistě mužském kolektivu už se moc přežít nedalo, šéf mi dával dost otevřeně najevo co si myslí a takovým tím dětským způsobem se mi neustále snažil okopávat kotníky... A neopomněl jedinou příležitost, aby mě mohl zesměšnit, nebo ponížit. Bohužel se k němu dost často přidalo pár kolegů, kteří se zřejmě chtěli zavděčit novému nadřízenému.
Jsem ráda že už to mám za sebou a že už je budu potkávat jen jako cestující v autobusu ;-)

Nakonec bych se ráda pochlubila, jak moc mi nejde make-up... Líčení díky vousům a citlivé pokožce nějak nepřeháním, ale bohužel je to po půl dni vidět... Vousy začnou prosvítat a tak... Jinak musím konstatovat, že po třetím laseru už jich dost ubylo, takže asi dobré, ale i tak mě čeká ještě dost návštěv. Bílé a šedé vousy si vytrhávám pinzetou.Je to na dlouho a dost to bolí. Ale opět musím konstatovat, že postupem času je i vnímání bolesti trochu jiné. Zřejmě za to také mohou hladiny hormonů :-)

Pro dnešek asi vše. Přidám ještě aktuální fotku a držte mi palce ;-) Já budu držet palce všem kdož se rozhodnou vydat na tuto nelehkou cestu a splnit si svůj dětský sen ;-)

Pa a hezký den, Radka


 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miriam Miriam | 30. září 2017 v 21:57 | Reagovat

Budu Ti přát hodně štěstí na Tvé nelehké cestě, Radko. Nechť dojdeš do cíle své cesty se ctí a s hlavou hrdě vztyčenou... ;-)

2 Radka Radka | Web | 30. září 2017 v 23:06 | Reagovat

[1]: Miri, díky moc ;-) Budu se snažit ;-)

3 Vlaďka Vlaďka | 1. října 2017 v 2:57 | Reagovat

Radko, ty pořád hubneš, ať neskončíš jako špejle. :-D
Ne, vážně super.
Jak jsi popsala to, že každému pomáháš, ale sobě musí pomáhat sama, tak to moc dobře znám, často si říkám - pro dobrotu na žebrotu. :-(
Jinak kdyby se ti chtělo ve středu do Prahy, budu u té komise. ;-)

4 Colton Colton | 1. října 2017 v 10:14 | Reagovat

Wow, rysy se ti opravdu hodně změnili. Rozdíl mezi minulou fotkou a touhle je fakt značný. Držím palce v dalších měsících :-)

5 Radka Radka | Web | 1. října 2017 v 10:34 | Reagovat

[3]: Vladi to se Ti jen zdá :-) Já za poslední měsíc naopak zase přibrala...
Ve středu mi to bohužel nevyjde, mám autoškolu, ale budu na Tebe moc myslet a budu Ti držet palečky ;-)

6 Radka Radka | Web | 1. října 2017 v 10:36 | Reagovat

[4]: Díky moc ;-) Těší mě že už to moje snažení je i trochu vidět :-)

7 Niki Niki | 1. října 2017 v 17:32 | Reagovat

Ráďo...ty jsi tedy filuta. Místo své fotky jsi tam dala fotku nějaké krásné 60kg vážicí fešandy...ty, ty, ty :-)

Některé z nás to mají těžší, ale u tebe jsem přesvědčena, že vše dotáhneš k tomu krásnému cíli...i když si třeba na té cestě občas trochu popláčeš.

Pa, držím ti pěstičky. :-)

8 Radka Radka | Web | 1. října 2017 v 19:34 | Reagovat

[7]: Niki, děkuji moc za vtipný komentář ;-) Já se snažím jít na té své cestě po maličkých krůčcích a postupně se doplazit do cíle :-)
Zatím pa a chci slíbit že budu psát víc, ale nevím jestli se mi podaří ten slib dodržet... ale fakt se budu snažit ;-)

9 Niki Niki | 2. října 2017 v 7:15 | Reagovat

[8]: Ráďo, tak jak psala Vlaďka...z té fotky je patrno, jak jsi zhubla, je to moc prima, ale pod 50kg už prosím nechoď, to bychom tě pak na fotce musely hledat lupou. :-)

Ty máš Ráďo dost svých starostí, takže na psaní už nezbývá tolik času, energie a ta správná nálada...to zcela chápu a také ti nic v tomto směru nevyčítám. Jen mě mrzí, že skončily mnohé blogy a schází tady ta přátelštější atmosférka. :-)

10 Radka Radka | Web | 2. října 2017 v 12:57 | Reagovat

[9]: Niki díky za komplimenty, ale vážně jsem zase tolik nezhubla :-) Jinak samozřejmě mě taky mrzítěch pár nepřátelsky naladěných žen které dokážou jen prudit a otravovat lidem okolo sebe život... Myslela jsem si, že je logické si vzájemně pomáhat a ne si okopávat kotníky a předhánět se která z nás je větší transka a která má větší právo na operaci, nebo klidnější život... Je to smutné, ale zase na druhou stranu o to víc potěší upřímné kamarádství těch nemnoha dalších ;-)
Chtěla bych věřit že to bude lepší, ale bojím se že moje naivní léta jsou už pryč a že se tak nestane :-( Jak moc ráda bych chtěla být překvapena ;-)

11 Katniss Katniss | E-mail | 3. října 2017 v 17:01 | Reagovat

Ahoj Radko,

Nejprve bych ti ráda popřála hodně štěstí a musím uznat, že jsi velmi statečná a silná. :-)

Musím taky reagovat na to, že jsi nově z branže a zajímalo by mě jak se na to v nové práci dívají. Pracuji totiž na příměstské dopravě a mám z toho trochu špatný pocit.

Pokud by ti to nevadilo, ráda bych to s tebou podrobněji probrala v mailu. :-)

Jo a ještě jednou hodně štěstí!

12 TS Ženská. TS Ženská. | 4. října 2017 v 1:33 | Reagovat

Radko nelži, ta fotka není aktuální a zase určitě vypadáš ještě lépe.

bohužel, člověk se nakonec musí spolehnout vždy jen sám na sebe.
když opravu potřebuješ, najednou nikdo poblíž není.

13 anita angelb anita angelb | 6. října 2017 v 19:26 | Reagovat

mila radko i to se deje
alespon vis vic jak jiny.
tva ex to snasi mozna mnohem
lepe ..no verim ze i ty mas
obavy..neboj..drzim palecek
.ja vcera hroznou vec  no
nastesti jsem spatky a
div se svete jsem bavila lidy
ve vlaku domu ..mas opet
skvelej clanek tak to si
neskaz..je to ho na me moc
revoluce brzo :-D

14 anita angelb anita angelb | 6. října 2017 v 21:56 | Reagovat

radko..vzhled neni
DULEZITY I KDYZ
.. je to v tobe a mas
to v sobe tak nedelej
tu stejnou co s udelala
..par let..nebud naivni
ver no prever..drzim
pesti..

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama