Malé pozastavení...

30. září 2017 v 18:31 | Ráďa
Ahoj...

Moc nevím jak začít... Po mém posledním příspěvku a nemálo nechutných komentářích jsem hodně přemýšlela zda budu či nebudu pokračovat. Nakonec jsem se rozhodla ignorovat těch pár zlobou naplněných osob a budu psát dál... Nakonec to píšu hlavně kvůli sobě a těm několika kterým to třeba v něčem může pomoct. Jinak s tím co prožívám a žiju já se normálně nesetkáte... Jak říká i Hanka Fifková, já jsem dost extrémní případ :-) Celý život se vědomě trestám za to že jsem jiná, v několika málo okamžicích svého života jsem byla i na pokraji fyzického a psychického zhroucení, kdy jsem si přála svou smrt a rychlý odchod z tohoto světa... No, nepovedlo se ;-) Můj poslední pokus o sebezničení a to sňatek s vážně nemocnou ženou se mi opravdu povedl. Teď, když už rok řeším natvrdo svoji identitu, tranzici a s tím spojené vše okolo tak nějak vůbec nevím co dělat... Motám se v kruzích a nějak nevím co s tím. Nejraději bych se na vše vybodla, ženu nechala jejímu osudu a hleděla si svého, jenže to bych nesměla mít svědomí a nesměla bych být člověk...

Trochu depresivní odstavec, ale potřebovala jsem se někde někomu svěřit. Všichni okolo mě obdivují jak jsem silná a jak to všechno zvládám, ale nikdo z nich neslyší jak moje duše zoufale křičí. Není to fér... Já se starám, lítám okolo všech kdož potřebují pomoct a kdo pomůže mě když to potřebuji? Zase jen já...

No, nechám toho, bulet můžu jinde :-)
Takže, jsem už pět měsíců na HRT. Prsa víc bolí než rostou a trochu se mi mění rysy v tváři... Prý mám jemnější výraz obličeje. Nemohu potvrdit, neboť se vidím každý den a změny jsou tak pomalé, že si toho z vlastního pohledu nejde všimnout.
Ohledně hormonů mohu potvrdit náladovost a lehkou podrážděnost... Také mohu sama za sebe říct, že některé okamžiky ve svém životě řeším víc emocionálně než pragmaticky a čistě vědecky :-) Ale to je asi normální při průběhu HRT a zřejmě se s tím musíme prát všechny.

V rámci zaměstnání došlo ke změně. Začala jsem kurz řidičky autobusu a dost mě to baví. Na předešlé pozici v čistě mužském kolektivu už se moc přežít nedalo, šéf mi dával dost otevřeně najevo co si myslí a takovým tím dětským způsobem se mi neustále snažil okopávat kotníky... A neopomněl jedinou příležitost, aby mě mohl zesměšnit, nebo ponížit. Bohužel se k němu dost často přidalo pár kolegů, kteří se zřejmě chtěli zavděčit novému nadřízenému.
Jsem ráda že už to mám za sebou a že už je budu potkávat jen jako cestující v autobusu ;-)

Nakonec bych se ráda pochlubila, jak moc mi nejde make-up... Líčení díky vousům a citlivé pokožce nějak nepřeháním, ale bohužel je to po půl dni vidět... Vousy začnou prosvítat a tak... Jinak musím konstatovat, že po třetím laseru už jich dost ubylo, takže asi dobré, ale i tak mě čeká ještě dost návštěv. Bílé a šedé vousy si vytrhávám pinzetou.Je to na dlouho a dost to bolí. Ale opět musím konstatovat, že postupem času je i vnímání bolesti trochu jiné. Zřejmě za to také mohou hladiny hormonů :-)

Pro dnešek asi vše. Přidám ještě aktuální fotku a držte mi palce ;-) Já budu držet palce všem kdož se rozhodnou vydat na tuto nelehkou cestu a splnit si svůj dětský sen ;-)

Pa a hezký den, Radka


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miriam Miriam | 30. září 2017 v 21:57 | Reagovat

Budu Ti přát hodně štěstí na Tvé nelehké cestě, Radko. Nechť dojdeš do cíle své cesty se ctí a s hlavou hrdě vztyčenou... ;-)

2 Radka Radka | Web | 30. září 2017 v 23:06 | Reagovat

[1]: Miri, díky moc ;-) Budu se snažit ;-)

3 Vlaďka Vlaďka | 1. října 2017 v 2:57 | Reagovat

Radko, ty pořád hubneš, ať neskončíš jako špejle. :-D
Ne, vážně super.
Jak jsi popsala to, že každému pomáháš, ale sobě musí pomáhat sama, tak to moc dobře znám, často si říkám - pro dobrotu na žebrotu. :-(
Jinak kdyby se ti chtělo ve středu do Prahy, budu u té komise. ;-)

4 Colton Colton | 1. října 2017 v 10:14 | Reagovat

Wow, rysy se ti opravdu hodně změnili. Rozdíl mezi minulou fotkou a touhle je fakt značný. Držím palce v dalších měsících :-)

5 Radka Radka | Web | 1. října 2017 v 10:34 | Reagovat

[3]: Vladi to se Ti jen zdá :-) Já za poslední měsíc naopak zase přibrala...
Ve středu mi to bohužel nevyjde, mám autoškolu, ale budu na Tebe moc myslet a budu Ti držet palečky ;-)

6 Radka Radka | Web | 1. října 2017 v 10:36 | Reagovat

[4]: Díky moc ;-) Těší mě že už to moje snažení je i trochu vidět :-)

7 Niki Niki | 1. října 2017 v 17:32 | Reagovat

Ráďo...ty jsi tedy filuta. Místo své fotky jsi tam dala fotku nějaké krásné 60kg vážicí fešandy...ty, ty, ty :-)

Některé z nás to mají těžší, ale u tebe jsem přesvědčena, že vše dotáhneš k tomu krásnému cíli...i když si třeba na té cestě občas trochu popláčeš.

Pa, držím ti pěstičky. :-)

8 Radka Radka | Web | 1. října 2017 v 19:34 | Reagovat

[7]: Niki, děkuji moc za vtipný komentář ;-) Já se snažím jít na té své cestě po maličkých krůčcích a postupně se doplazit do cíle :-)
Zatím pa a chci slíbit že budu psát víc, ale nevím jestli se mi podaří ten slib dodržet... ale fakt se budu snažit ;-)

9 Niki Niki | 2. října 2017 v 7:15 | Reagovat

[8]: Ráďo, tak jak psala Vlaďka...z té fotky je patrno, jak jsi zhubla, je to moc prima, ale pod 50kg už prosím nechoď, to bychom tě pak na fotce musely hledat lupou. :-)

Ty máš Ráďo dost svých starostí, takže na psaní už nezbývá tolik času, energie a ta správná nálada...to zcela chápu a také ti nic v tomto směru nevyčítám. Jen mě mrzí, že skončily mnohé blogy a schází tady ta přátelštější atmosférka. :-)

10 Radka Radka | Web | 2. října 2017 v 12:57 | Reagovat

[9]: Niki díky za komplimenty, ale vážně jsem zase tolik nezhubla :-) Jinak samozřejmě mě taky mrzítěch pár nepřátelsky naladěných žen které dokážou jen prudit a otravovat lidem okolo sebe život... Myslela jsem si, že je logické si vzájemně pomáhat a ne si okopávat kotníky a předhánět se která z nás je větší transka a která má větší právo na operaci, nebo klidnější život... Je to smutné, ale zase na druhou stranu o to víc potěší upřímné kamarádství těch nemnoha dalších ;-)
Chtěla bych věřit že to bude lepší, ale bojím se že moje naivní léta jsou už pryč a že se tak nestane :-( Jak moc ráda bych chtěla být překvapena ;-)

11 Katniss Katniss | E-mail | 3. října 2017 v 17:01 | Reagovat

Ahoj Radko,

Nejprve bych ti ráda popřála hodně štěstí a musím uznat, že jsi velmi statečná a silná. :-)

Musím taky reagovat na to, že jsi nově z branže a zajímalo by mě jak se na to v nové práci dívají. Pracuji totiž na příměstské dopravě a mám z toho trochu špatný pocit.

Pokud by ti to nevadilo, ráda bych to s tebou podrobněji probrala v mailu. :-)

Jo a ještě jednou hodně štěstí!

12 TS Ženská. TS Ženská. | 4. října 2017 v 1:33 | Reagovat

Radko nelži, ta fotka není aktuální a zase určitě vypadáš ještě lépe.

bohužel, člověk se nakonec musí spolehnout vždy jen sám na sebe.
když opravu potřebuješ, najednou nikdo poblíž není.

13 anita angelb anita angelb | 6. října 2017 v 19:26 | Reagovat

mila radko i to se deje
alespon vis vic jak jiny.
tva ex to snasi mozna mnohem
lepe ..no verim ze i ty mas
obavy..neboj..drzim palecek
.ja vcera hroznou vec  no
nastesti jsem spatky a
div se svete jsem bavila lidy
ve vlaku domu ..mas opet
skvelej clanek tak to si
neskaz..je to ho na me moc
revoluce brzo :-D

14 anita angelb anita angelb | 6. října 2017 v 21:56 | Reagovat

radko..vzhled neni
DULEZITY I KDYZ
.. je to v tobe a mas
to v sobe tak nedelej
tu stejnou co s udelala
..par let..nebud naivni
ver no prever..drzim
pesti..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama